Monday, September 20, 2010

ဓမၼပဒ Dhammapada, 法句 ေကာက္ႏႈတ္ခ်က္မ်ား (၆)


5 Balavaggo 無知者品

၆၀။ ဒီဃာ ဇာဂရေတာ ရတၱိ၊ ဒီဃံ သႏၲႆ ေယာဇနံ။
ဒီေဃာ ဗာလာန သံသာေရာ၊ သဒၶမၼံ အ၀ိဇာနတံ။

၆၀။ အိပ္မေပ်ာ္ ႏုိးေနေသာသူအား ညဥ့္တာ႐ွည္လ်ား၏၊ ခရီးပန္းေသာသူအား ယူဇနာခရီးသည္ ႐ွည္လ်ား၏။ သူေတာ္ေကာင္းတရားကို မသိေသာ လူမိုက္တို႔အား သံသရာသည္ ႐ွည္လ်ား၏။

60. Long is the night for one awake, long is a league to one tired, and long is Samsara of rebirths and deaths to the foolish who do not know the true Dhamma.

၆၁။ စရေဥၥ နာဓိဂေစၦယ်၊ ေသယ်ံ သဒိသမတၱေနာ။
ဧကစရိယံ ဒဠွံ ကယိရာ၊ နတၳိ ဗာေလ သဟာယတာ။

၆၁။ လူမိုက္၌ တရားက်င့္ရန္ အေဆြခင္ပြန္းအျဖစ္ မရွိရကား တရားက်င့္သူသည္ မိမိထက္ သာလြန္သူ မိမိႏွင့္ တူမွ်သူကို မရႏုိင္ပါမူ တစ္ေယာက္တည္း က်င့္ျခင္းကိုသာလွ်င္ ျမဲျမံစြာ ျပဳက်င့္ရာ၏။

61. If while moving through life, one was not to meet someone better or equal to him, then one should move firmly by oneself, there can be no companionship with a fool.

60 Digha jagarato ratti,
  digham santassa yojanam;
  digho balanam samsaro,
  saddhammam avijanatam.

  [Digha(陰單主格, a.)] [jagarato清醒(陽單屬格, ppr.)] [ratti夜間(陰單主格)],
  [digham(中單主格, a.)] [santassa疲勞(陽單屬格, pp.)] [yojanam由旬(中單主格)];
  [digho(陽單主格, a.)] [balanam無知者(陽複屬格)] [samsaro輪迴(陽單主格)],
  [saddhammam真善法(陽單業格)] [avijanatam未擴大知(陽複屬格, ppr.)].

  正在清醒者的夜間長,已疲勞者的由旬[1]長,未正在擴大知真善法的諸無知者的輪迴[2]長。

61 Carañ ce nadhigaccheyya,
  seyyam sadisam attano,
  ekacariyam dalham kayira
  natthi bale sahayata.

  [Carañ(陽單主格, ppr.)] [ce] [n][adhigaccheyya獲得(3opt.)],
  [seyyam比較好(陽單業格, a.)] [sadisam相等(陽單業格, a.)] [attano自我(陽單與格)],
  [ekacariyam單獨行(陰單業格)] [dalham堅強(陰單業格, a.)] [kayira(3opt.)];
  [natthi不存在(3)] [bale無知者(陽單處格)] [sahayata同伴的狀態(陰單主格)].

  正在行者若不能獲得對自我比較好的[同伴]、相等的[同伴],應作堅強的單獨行,同伴的狀態在無知者之中不存在。


[1] 由旬 yojanan. 。他譯:踰繕那。{1由旬等於大約7英里(=11.26公里) (cf. PED, p.559)} (巴利語辭典:1 yojana等於大約14公里) (掛軛的公牛行走一日的距離)

[2] 輪迴 samsara(msarati輪迴) m. (直譯:一起流動)

 samsarati(sam一起+sarati1流動) 輪迴(直譯:一起流動)


၆၂။ ပုတၱာ မတၳိ ဓနံ မတၳိ၊ ဣတိ ဗာေလာ ၀ိဟညတိ။
အတၱာ ဟိ အတၱေနာ နတၳိ၊ ကုေတာ ပုတၱာ ကုေတာ ဓနံ။

၆၂။ လူမိုက္သည္ ငါ့အား သားသမီးတို႕ ႐ွိကုန္၏၊ ဥစၥာတို႔သည္လည္း ႐ွိကုန္၏ဟု စြဲလမ္းမႈ တဏွာျဖင့္ ဆင္းရဲ ပင္ပန္းရ၏။ အမွန္ေသာ္ကား မိမိအား အတၱသည္လည္း မ႐ွိပါဘဲလ်က္ အဘယ္မွာ သားသမီး႐ွိအံ့နည္း၊ အဘယ္မွာလွ်င္ ဥစၥာ႐ွိအံ့နည္း။

62. "Sons are mine, and wealth is mine", with such thoughts a fool is tormented. He is not even the owner of himself, how can sons, how can wealth be his?

၆၃။ ေယာ ဗာေလာ မညတိ ဗာလ်ံ၊ ပ႑ိေတာ ၀ါပိ ေတန ေသာ။
ဗာေလာ စ ပ႑ိတမာနီ၊ သ ေ၀ ဗာေလာတိ ၀ုစၥတိ။

၆၃။ မိုက္ေသာသူသည္ မိမိမိုက္သည့္ အျဖစ္ကိုသိ၏၊ ထိုသိမႈေၾကာင့္ ပညာ႐ွိျဖစ္ႏုိင္ေသး၏၊ မိုက္ေသာသူသည္ ငါပညာ႐ွိဟု မိမိကိုယ္ကို ထင္မွတ္ေနပါမူကား ထိုသူကို စင္စစ္ လူမိုက္ဟူ၍ ဆိုအပ္၏။

63. If a fool can see his own folly, he is this at least is wise; but the fool who thinks he is wise, he indeed is the real fool.

62 ¡§Putta m’ atthi dhanam m’ atthi,¡¨
  iti balo vihaññati;
  atta hi attano natthi
  kuto putta kuto dhanam.

  ¡§[Putta(陽複主格)] [m’(單屬格, =me)] [atthi(3)] [dhanam(中單主格)] m’ atthi,¡¨
  [iti這樣(結尾語)] [balo無知者(陽單主格)] [vihaññati被擴大損壞(3)];
  [atta自我(陽單主格)] [hi確實] [attano自我(陽單屬格)] [natthi不是(3)]
  [kuto從何處?] putta kuto dhanam.

  『諸子是我的,財是我的』,無知者被擴大損壞;自我確實不是自我的,諸子從何處?財從何處?

63 Yo balo maññati balyam,
  pandito vapi tena so;
  balo ca panditamani,
  sa ve ¡§balo¡¨ ti vuccati.

  [Yo凡是(陽單主格, rp.)] [balo無知者(陽單主格)] [maññati思量(3)] [balyam無知(中單業格)],
  [pandito賢智者(陽單主格)] [vapi或甚至] [tena(中單具格)] [so(陽單主格)];
  balo [ca但是] [pandita賢智者][mani傲慢(陽單主格, a.)],
  [sa(陽單主格)] [ve確實] ¡§balo¡¨ [ti這樣(結尾語)] [vuccati被叫做(3)].

  凡是無知者思量無知,他因它或甚至[]賢智者;但是無知者對賢智者傲慢,他確實被叫做無知者。

၆၄။ ယာ၀ဇီ၀မၸိ ေစ ဗာေလာ၊ ပ႑ိတံ ပယိ႐ုပါသတိ။
န ေသာ ဓမၼံ ၀ိဇာနာတိ၊ ဒဗၺီ သူပရသံ ယထာ။


၆၄။ ေယာက္မသည္ ဟင္း၏အရသာကို မသိသကဲ့သို႔ မိုက္သူသည္ အသက္႐ွည္သမွ် ကာလပတ္လံုး ပညာ႐ွိကို ဆည္းကပ္ေစကာမူ သူေတာ္ေကာင္းတရားကို မသိႏုိင္။

64. Even if a fool associates with someone wise throughout his life, he never knows the path of wisdom (Dhamma) as the spoon never knows the taste of the soup.


၆၅။ မုဟုတၱမပိ ေစ ၀ိညဴ၊ ပ႑ိတံ ပယိ႐ုပါသတိ။
ခိပၸံ ဓမၼံ ၀ိဇာနာတိ၊ ဇိ၀ွါ သူပရသံ ယထာ။


၆၅။ လွ်ာသည္ ဟင္း၏အရသာကို သိသကဲ့သို႔ သိၾကား လိမၼာသူသည္ တစ္ခဏမွ် ပညာ႐ွိကို ဆည္းကပ္ရေစကာမူ (သူေတာ္ေကာင္း)တရားကို လ်င္ျမန္စြာ သိႏုိင္၏။

65. Even though, for a brief moment, an intelligent one attends on a wise person, he soon knows the path of wisdom (Dhamma), as the tongue knows the taste of the soup.

64 Yavajivam pi ce balo,
  panditam payirupasati,
  na so dhammam vijanati,
  dabbi suparasam yatha.

  [Yavajivam終生(adv.)] [pi即使] [ce] [balo無知者(陽單主格)],
  [panditam賢智者(陽單業格)] [payirupasati親近(3)],
  [na] [so(陽單主格)] [dhammam(陽單業格)] [vijanati擴大知(3)];
  [dabbi(ㄔˊ)(陰單主格)] [sūparasam湯的味(單業格)] [yatha(adv.)].

  若無知者,即使終生親近賢智者,他不擴大知法;像匙[不擴大知]湯的味。

65 Muhuttam api ce viññū,
  panditam payirupasati,

  khippam dhammam vijanati,
  jivha sūparasam yatha.

  [Muhuttam在須臾間(adv.)] [api即使] [ce] [viññū智者(陽單主格)],
  [panditam賢智者(陽單業格)] [payirupasati親近(3)],

  [khippam迅速(adv.)] [dhammam(陽單業格)] [vijanati擴大知(3)];
  [jivha(陰單主格)] [sūparasam湯的味(單業格)] [yatha(adv.)]. (cp. Dh64)

  若智者,即使在須臾間親近賢智者,迅速擴大知法;像舌[擴大知]湯的味。

၆၆။ စရႏၲိ ဗာေလာ ဒုေမၼဓာ၊ အမိေတၱေန၀ အတၱနာ။
ကေရာႏၲာ ပါပကံ ကမၼံ၊ ယံ ေဟာတိ ကဋဳကပၹလံ။


၆၆။ စပ္႐ွားခံခက္ေသာ အက်ဳိး႐ွိသည့္ မေကာင္းမႈ အကုသိုလ္ကံကို ျပဳၾကကုန္ေသာ ပညာမဲ့ကုန္ေသာ သူမိုက္တို႔သည္ မိမိသည္ပင္ ရန္သူကဲ့သို႔ျဖစ္၍ လွည့္လည္ၾကရကုန္၏။

66. Fools lacking in intelligence go about with a self that is truly an enemy; performing evil deeds which in the end bears bitter fruit.

၆၇။ န တံ ကမၼံ ကတံ သာဓု၊ ယံ ကတြာ အႏုတပၸတိ။
ယႆ အႆုမုေခါ ေရာဒံ၊ ၀ိပါကံ ပဋိေသ၀တိ။


၆၇။ အၾကင္ကံကို ျပဳလုပ္ျခင္းေၾကာင့္ ေနာင္တတစ္ဖန္ ပူပန္ရ၏၊ ထိုကံမ်ဳိးကို ျပဳလုပ္ျခင္းသည္ မေကာင္း၊ မ်က္ရည္စက္လက္ ငိုေႂကြးလ်က္ အၾကင္ကံ၏အက်ဳိးကို ခံစားရ၏၊ ထိုကံမ်ဳိးကို ျပဳလုပ္ျခင္းသည္ မေကာင္း။

67. That deed is not well done an evil deed of which a man must regret, and the reward of which he receives crying and with a tearful face.

66 Caranti bala dummedha,
  amitten’eva attana,
  karonta papakam kammam;
  yam hoti katukapphalam
.

  [Caranti(3)] [bala無知(陽複主格, a.)] [dummedha惡智(陽複主格, a.)],
  [amitten’非友(陽單具格)][eva如此] [attana自我(陽單具格)],
  [karonta(陽複主格, ppr.)] [papakam(中單業格, a.)] [kammam(中單業格)];
  [yam那個(中單主格, rp.)] [hoti變成(3)] [katuka辛辣(a.)]p [phalam(中單主格)]. (cf. S i57)

  諸無知者、諸惡智者[1],如此以非友與自我行,正在作惡業;那個[]變成辛辣的果。

67 Na tam kammam katam sadhu,
  yam katva anutappati;
  yassa assumukho rodam
  vipakam patisevati.

  [Na] [tam那個(中單主格)] [kammam(中單主格)] [katam(中單主格, pp.)] [sadhu妥善(adv.)],
  [yam那個(中單業格, rp.)] [katva(ger.)] [anutappati後悔(3)];
  [yassa那個(中單與格, rp.)] [assumukho淚滿面(陽單主格, a.)] [rodam號哭(陽單主格, ppr.)]
  [vipakam報應(陽單業格)] [patisevati親歷(3)]. (cf. S i57)

  那個業不[]已被妥善作,作那個[]後後悔;淚滿面的正在號哭者,為(ㄨㄟˋ)那個[]親歷報應。


[1] 惡智 dummedha(+medha)a.。了參譯:愚人、愚者。


၆၈။ တဥၥ ကမၼံ ကတံ သာဓု၊ ယံ ကတြာ နာႏုတပၸတိ။
ယႆ ပတီေတာ သုမေနာ၊ ၀ိပါကံ ပဋိေသ၀တိ။


၆၈။ အၾကင္ကံကို ျပဳလုပ္ျခင္းေၾကာင့္ ေနာင္တတစ္ဖန္ မပူပန္ရ၊ ထိုကံမ်ဳိးကို ျပဳလုပ္ျခင္းသည္ ေကာင္း၏၊ ႏွစ္သက္၀မ္းေျမာက္လ်က္ အၾကင္ကံ၏အက်ိဳးကို ခံစားရ၏၊ ထိုကံမ်ဳိးကို ျပဳလုပ္ျခင္းသည္ ေကာင္း၏။

68. But the deed is indeed well done a good deed of which a man does not regret and the reward of which he receives gladly and cheerfully.

၆၉။ မဓံု၀ါ မညတိ ဗာေလာ၊ ယာ၀ ပါပံ န ပစၥတိ။
ယဒါ စ ပစၥတိ ပါပံ၊ အထ ဒုကၡံ နိဂစၧတိ။


၆၉။ မိုက္ေသာသူသည္ အၾကင္မွ်ေလာက္ မေကာင္းမႈသည္ အက်ဳိးမေပးေသး၊ ထိုမွ်ေလာက္ မေကာင္းမႈကို ပ်ားသကာကဲ့သို႔မွတ္ထင္၏၊ အၾကင္အခါ၌ကား မေကာင္းမႈသည္ အက်ဳိးေပး၏၊ ထိုအခါ၌ ဆင္းရဲသို႔ ေရာက္ရ၏။

69. The fool thinks it is sweet like honey, while the evil he has done is not yet matured. But when the bad he has done is matured, then the fool suffers misery.

68 Tañ ca kammam katam sadhu,
  yam katva nanutappati;
  yassa patito sumano,
  vipakam patisevati.

  [Tañ那個(中單主格)] [ca但是] [kammam(中單主格)] [katam(中單主格, pp.)] [sadhu妥善(adv.)],
  [yam那個(中單業格, rp.)] [katva(ger.)] [n][anutappati後悔(3)];
  [yassa那個(中單與格, rp.)] [patito心滿意足(陽單主格, pp.)] [sumano善意(陽單主格, a.)],
  [vipakam報應(陽單業格)] [patisevati親歷(3)]. (cp. Dh67)(cf. S i57)

  但是那個業已被妥善作,作那個[]後不後悔;已心滿意足的善意者,為(ㄨㄟˋ)那個[]親歷報應。

69 Madhuva maññati balo,
  yava papam na paccati;
  yada ca paccati papam,
  atha balo dukkham nigacchati.

  [Madhuva有蜜(陽單主格, a.)] [maññati思量(3)] [balo無知者(陽單主格)],
  [yava直到...為止] [papam(中單主格)] [na] [paccati成熟(3)];
  [yada...] [ca但是] paccati papam,
  [atha然後] balo [dukkham(中單業格)] [nigacchati陷入(3)].

  無知者思量『[]有蜜』,直到惡不成熟為止;但是當惡成熟時,然後無知者陷入苦。

၇၀။ မာေသ မာေသ ကုသေဂၢန၊ ဗာေလာ ဘုေဥၨယ် ေဘာဇနံ။
န ေသာ သခၤါတဓမၼာနံ၊ ကလံ အဂၣတိ ေသာဠသႎ။


၇၀။ မိုက္ေသာသူသည္ လစဥ္လတိုင္း သမန္းျမက္ဖ်ားျဖင့္ (အႏွစ္တစ္ရာပတ္လံုး ၿခိဳးျခံေသာ အက်င့္ကိုက်င့္အံ့ဟု) ေဘာဇဥ္ကို စားေစကာမူ ထိုမိုက္သူ၏ အက်င့္သည္ တရားသိျပီးေသာ အရိယာပုဂၢဳိလ္တို႔၏ ၿခိဳးျခံေသာအက်င့္ကို တစ္ဆယ့္ေျခာက္စိတ္ စိတ္၍ တစ္စိတ္ေလာက္မွ် အဖိုးမထိုက္။

70. Let a fool, month after month, eat his food with a sharp point of a blade of kusa grass, yet is his conduct not worth the sixteenth part of those who have understood Dhamma.

၇၁။ န ဟိ ပါပံ ကတံ ကမၼံ၊ သဇၨဳခီရံ၀ မုစၥတိ။
ဍဟႏၲံ ဗာလမေႏြတိ၊ ဘသၼစၧေႏၷာ၀ ပါ၀ေကာ။


၇၁။ ညႇစ္ျပီးစႏုိ႔ရည္သည္ ျပကေတ့သေဘာမွ ႐ုတ္တရက္ မေျပာင္းလဲသကဲ့သို႔ ျပဳသစ္စျဖစ္ေသာ မေကာင္းမႈသည္ (႐ုတ္တရက္) အက်ဳိးမေပးေသး၊ (အက်ဳိးေပးေသာအခါ) ျပာဖံုးေသာ မီးခဲကဲ့သို႔ သူမိုက္ကို ေလာင္ကြၽမ္းေစလ်က္ အစဥ္လိုက္၏။

71. The effect of an evil deed, like newly drawn milk does not turn at once, it follows the foolish one like smoldering fire covered with ashes.

70 Mase mase kusaggena,
  balo bhuñjeyya bhojanam;
  na so savkhatadhammanam,
  kalam agghati solasim.

  [Mase(陽複業格>adv.)] mase [kus草葉][aggena頂尖(中單具格)],
  [balo無知者(陽單主格)] [bhuñjeyya受用(3opt.)] [bhojanam食物(中單業格)];
  [na] [so(陽單主格)] [savkhatadhammanam已顯露法者(陽複屬格)],
  [kalam小部分(陰單業格)] [agghati值得(3)] [solasim第十六(陰單業格)].

  無知者會月月以草葉的頂尖受用食物,他不值得諸已顯露法者的十六分之一。

71 Na hi papam katam kammam,
  sajju khiramva muccati;
  dahantam balam anveti,
  bhasmacchanno va pavako.

  [Na] [hi確實] [papam(中單主格, a.)] [katam(中單主格, pp.)] [kammam(中單主格)],
  [sajju立即(adv.)] [khiram(中單主格)][va] [muccati被釋放(3)];
  [dahantam(陽單業格, ppr.)] [balam無知者(陽單業格)] [anveti...(3)],
  [bhasma]c[channo覆蓋(陽單主格, pp.)] va [pavako(陽單主格)].

  已被作的惡業確實如[1],不立即被釋放,隨正在燒的[2]無知者去,如已被灰覆蓋的火。


[1] 乳被加工後分解,變成奶油。

[2] 正在燒的 [dahantam(陽單業格, ppr.)]Narada譯:[smouldering ]


၇၂။ ယာ၀ေဒ၀ အနတၳာယ၊ ဉတၱံ ဗာလႆ ဇာယတိ။
ဟႏၲိ ဗာလႆ သုကၠံသံ၊ မုဒၶမႆ ၀ိပါတယံ။


၇၂။ သူမိုက္၏အတတ္ပညာသည္ သူမိုက္အား အက်ဳိးမဲ့ရန္အတြက္သာ ျဖစ္၏၊ ကုသိုလ္အဖို႔အစုကို ဖ်က္ဆီး၏၊ ပညာဦးထိပ္ကို ျပတ္၍ က်ေစတတ္၏။

72. The knowledge that a fool acquires tends to be harmful, it destroys the fool's virtue causing his head of knowledge to fall.

၇၃။ အသႏၲံ ဘာ၀နမိေစၦယ်၊ ပုေရကၡာရဥၥ ဘိကၡဳသု။
အာ၀ါေသသု စ ဣႆရိယံ၊ ပူဇံ ပရကုေလသု စ။


၇၃။ မလိမၼာေသာရဟန္းသည္ ရဟန္းတို႔၏အလယ္၌ မိမိတြင္ထင္႐ွားမ႐ွိေသာဂုဏ္ျဖင့္ ခ်ီးမြမ္းျခင္းကို လည္းေကာင္း၊ ျခံရံလ်က္ မိမိအားေ႐့ွေဆာင္ျပဳျခင္းကိုလည္းေကာင္း၊ ေက်ာင္း အိပ္ရာ ေနရာတို႔၌ အစိုးရျခင္းကို လည္းေကာင္း၊ ေဆြမ်ဳိးမဟုတ္ေသာ ဒါယကာတို႔၏(ပစၥည္းေလးပါးတို႔ျဖင့္) ပူေဇာ္ျခင္းကိုလည္းေကာင္း အလို႐ွိ၏။

73. The foolish bhikkhu may wish for undeserved reputation, for precedence among the monks, for authority in the monasteries and for honor among other people unrelated to him.

72 Yavad eva anatthaya,
  ñattam balassa jayati;
  hanti balassa sukkamsam,
  muddham assa vipatayam.

  [Yavad eva如此直到(adv.)] [anatthaya無義利(陽單與格)],
  [ñattam知的狀態(中單主格)] [balassa無知者(陽單屬格)] [jayati被生(3)];
  [hanti擊殺(3)] balassa [sukkamsam幸運(單業格)],
  [muddham(陽單業格)] [assa(陽單屬格)] [vipatayam(陽單主格, ppr.)].

  如此直到為(ㄨㄟˋ)無義利,無知者的知的狀態[1]被生,擊殺[2]無知者的幸運,正在裂他的[3]

73 Asantam bhavanam iccheyya,
  purekkharañ ca bhikkhusu.
  Avasesu ca issariyam,
  puja parakulesu ca.

  [Asantam無真善(陰單業格, a.)] [bhavanam修習(陰單業格)] [iccheyya欲求(3opt.)],
  [purekkharañ作前頭(陽單業格)] [ca並且] [bhikkhusu比丘(陽複處格)].
  [Avasesu住所(陽複處格)] ca [issariyam統治權(中單業格)],
  [pūja禮敬(陰複業格)] [parakulesu其他良家(複處格)] ca.

  他會欲求無真善的修習,並且在諸比丘之中[會欲求]作前頭,並且在諸住所[會欲求]統治權,並且在其他諸良家[會欲求]諸禮敬:


[1] 知的狀態 batta(ba+tta狀態(n.); <[janati]) n.

[2] 擊殺 DhAHantiti vinaseti.(「擊殺」:使之離別。)

[3] 頭 DhAMuddhanti pabbayetam namam.(「頭」:這是「慧」的名。)


၇၄။ မေမ၀ ကတ မညႏၲဳ၊ ဂိဟီ ပဗၺဇိတာ ဥေဘာ။
မေမ၀ါတိ၀သာ အႆု၊ ကိစၥာကိေစၥသု ကိသၼိစိ။
ဣတိ ဗာလႆ သကၤေပၸါ၊ ဣစၦာ မာေနာ စ ၀ၯုတိ။


၇၄။ ငါ့ေၾကာင့္သာ အမႈႀကီးငယ္တို႔ ျပီးစီးကုန္၏ဟု လူ႐ွင္ရဟန္း ႏွစ္ဦးတို႔ မွတ္ထင္ေစကုန္သတည္း၊ တစ္စံုတစ္ခု အမႈႀကီးငယ္တို႕၌ ငါ့အလိုသို႔ လိုက္ေစၾကကုန္သတည္းဟု မိုက္ေသာရဟန္းအား အၾကံအစည္ အလိုရမၼက္ မာန္မာနသည္ တိုးပြားေလ၏။

74. "This I have done", let the laymen and hermits, both think it was I who did that work, and let them ever ask me what they should do or not do. These are the thoughts of the fool; thus his desire and pride increase.

၇၅။ အညာ ဟိ လာဘူပနိသာ၊ အညာ နိဗၺာနဂါမိနီ။
ဧ၀ေမတံ အဘိညာယ၊ ဘိကၡဳ ဗုဒၶႆ သာ၀ေကာ။
သကၠာရံ နာဘိနေႏၵယ်၊ ၀ိေ၀ကမႏုျဗဴဟေယ။


၇၅။ လာဘ္ရေၾကာင္း အက်င့္သည္ တစ္မ်ဳိးတျခားတည္း၊ နိဗၺာန္ရေၾကာင္း အက်င့္သည္ တစ္မ်ဳိးတည္း၊ ဤသို႔ ဤအက်င့္ႏွစ္မ်ဳိးႏွစ္စားကို ခြဲျခားသိ၍ ျမတ္စြာဘုရား၏ တပည့္သား ရဟန္းသည္ လာဘ္ပူေဇာ္သကာကို မႏွစ္သက္ရာ။ ၀ိေ၀ကသံုးပါးကိုသာ တိုးပြားေစရာ၏။

75. One is the road that leads to wealth, another the way leading to Nibbana; if the monk, the disciple of Buddha, has learnt this he will not delight in the praise of men, he should devote himself to solitude and practice detachment.

74 ¡§Mam’eva kata maññantu,
  gihi pabbajita ubho;
  Mam’ev’ativasa assu,
  kiccakiccesu kismiñci¡¨
  iti, balassa savkappo,
  iccha mano ca vaddhati.

  ¡§[Mam’(單業格)][eva如此] [kata(pp.)] [maññantu思量(3.imp.)],
  [gihi有家者(陽複主格)] [pabbajita已出家者(陽複主格)] [ubho兩者(主格, a.)];
  [Mam’(單屬格, mama)][ev’如此][ativasa過度支配(陽複主格, a.)] [assu存在(3.opt.)],
  [kicc(grd.)][akiccesu不作(中複處格, grd.)] [kismiñci任何者(中單處格)]¡¨
  [iti這樣(結尾語)], [balassa無知者(陽單屬格)] [savkappo思惟(陽單主格)],
  [iccha欲求(陰單主格)] [mano傲慢(陽單主格)] [ca] [vaddhati增長(3)].

  『但願諸有家者、諸已出家者兩者思量我:如此已被作;在諸應被作的及諸不應被作的任何者之中,我的如此過度支配的諸[]應存在』無知者的思惟、欲求及傲慢增長。

75 Añña hi labhupanisa,
  añña nibbanagamini;
  evam etam abhiññaya,
  bhikkhu Buddhassa savako.
  Sakkaram nabhinandeyya,
  vivekam anubruhaye.

  [Añña另一(陰單主格, a.)] [hi確實] [labh][ūpanisa緣由(陰單主格)],
  añña [nibbana涅槃][gamini去到(陰單主格)];
  [evam如是] [etam(三單業格)] [abhiññaya全面知(ger.)],
  [bhikkhu比丘(陽單主格)] [Buddhassa已覺者(陽單屬格)] [savako弟子(陽單主格)].
  [Sakkaram恭敬(陽單業格)] [n][abhinandeyya全面歡喜(3opt.)],
  [vivekam遠離(陽單業格)] [anubrūhaye使...隨增益(3opt.)].

  另一者確實[]得的緣由,另一者去到涅槃;如是全面知這後,已覺者[1]的比丘弟子,不應全面歡喜恭敬,應使遠離[2]隨增益。


[1] 已覺者 buddha([bujjhati]pp.) I. pp. 覺 II. m. 已覺者(音譯:佛、佛陀)

[2] 遠離 DhAkayavivekoti kayassa ekibhavo. Cittavivekoti attha samapattiyo. Upadhivivekoti nibbanam.(「身的遠離」:身的變成單獨。「心的遠離」:八一起行向(他譯:八等至、八定)。「存留的遠離」:涅槃。)